Daňové řízení je možné označit za postup, při kterém správce daně činí opatření potřebná ke zjištění, stanovení a splnění daňových povinností. Správce daně při provádění tohoto řízení postupuje podle speciálního zákona- zákona o správě daní a poplatků. Ačkoli daňové právo, a tedy i úprava daňového řízení je součástí správního práva, použití správního řádu při provádění daňového řízení je zákonem o správě daní a a poplatků výslovně vyloučeno. Daňové řízení vede správce daně a kromě jeho pověřených pracovníků se ho zúčastňují daňové subjekty a třetí osoby.

Podání, které subjekty zúčastněné na daňovém řízení mohou podle zákona o správě daní a poplatků, popřípadě podle jiných daňových předpisů činit, je možné rozdělit na podání, které jsou tyto osoby povinny činit na předepsaných tiskopisech vydaných ministerstvem financí (například daňová přiznání) a na podání ostatní. Daňové předpisy u některých podání pak přímo upravují jejich požadované náležitosti (např. odvolání). Zároveň je možné dnes již většinu podání provést elektronicky prostřednictvím sítě Internet. K tomu je však nutné disponovat se zaručeným elektronickým podpisem.

Podle obsahu podání je možné je rozdělit na:

Podání, upravená daňovými předpisy, je též možné rozdělit na ta, se kterými je možné se setkat v kterékoli fázi daňového řízení, a na podání, jejichž výskyt je spojen pouze s konkrétní částí daňového řízení.

Vzhledem k tomu, že podle zákona o správě daní a poplatků postupují i jiné správní orgány než územní finanční orgány (například soudy při správě soudních poplatků, obecní úřady při správě místních poplatků, ale i jiné orgány vybírající podle zvláštních právních předpisů odvody a poplatky sankční povahy, pokuty a penále), je možné používat podání i v řízeních před těmito orgány.